Renault 5

byl malý automobil, který v letech 1972 až 1996 vyráběla ve dvou generacích francouzská automobilka Renault. Nahradil Renault 4 a jeho nástupcem byl Renault Clio.

První generace

Vyráběla se do roku 1984. Montovala se ve francouzském Billancourtu, španělském městě Valladolid, venezuelském městě Mariara, slovinském Novom mestem a íránském Teheránu. Karoserie se vyráběla jako tří- nebo pětidvéřový hatchback. Design vytvořil Michel Boue. Výrazným desinérským prvkem a typickým znakem se staly zadní světlomety umístěné v C-sloupku. V USA se vůz vyráběl a prodával pod názvem Le Car.

Motory

    * 0.8 L (26 kW); max. rychlost: 120 km/h

    * 1.1 L (33 kW); max. rychlost: 135 km/h

    * 1.3 L (40 kW); max. rychlost: 140 km/h

    * 1.3 L (46 kW); max. rychlost: 151 km/h

    * 1.4 L (46 kW); max. rychlost: 142 km/h

    * 1.4 L (81 kW); max. rychlost: 185 km/h

    * 1.4 L (118 kW); max. rychlost: 201 km/h

    * 1.7 L (67 kW); max. rychlost: 175 km/h

Druhá generace

Vyráběla se do roku 1996 a montovala se ve všech lokacích jako předchůdce. Design druhé generace vytvořil Marcello Gandini. Z vozu byl odvozen užitkový vůz, který se prodával pod názvy Express, Extra a Rapid. Nejsportovnějším modelem byl typ GT Turbo, který dosahoval výkonu 85 kW. Po náběhu výroby první generace Clia pokračovala ještě několik let souběžně výroba.

Motory

    * 1.0 L

    * 1.1 L

    * 1.4 L

    * 1.4 L Turbo

    * 1.7 L

    * 1.7 L 69 kW

    * 1.6 L diesel

Závodní verze

Renaulty 5 byly upravovány firmou Alpine pro rallye. Původně byly homologovány pro soutěže ve skupině 2. V Mistrovství světa v rallye 1978 se ve skupině B objevil speciál Renault 5 Turbo. Oproti sériovému provedení byl motor umístěn uprostřed za předními sedadly.  Vozy dosahovaly výborných výsledků zejména na asfaltovém povrchu. Jean Ragnotti vyhrál na Korsice.

Vůz Renault 5 GT skupiny N zvítězil na Rallye Pobřeží Slonoviny 1989.